Zajišťovací příkazy 2022

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci rozhodnutí o změně částky daně zajištěné zajišťovacím příkazem. NSS dovodil, že odvolací orgán napravil pochybení správce daně spočívající v nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o snížení zajištěné částky. Správce daně totiž v odůvodnění musí uvést, nebo alespoň poukázat na konkrétní okolnosti, které jej vedly ke snížení částky, a proč snížil zrovna v dané výši. V případě žaloby proti rozhodnutí o změně zajištěné částky by měl daňový subjekt uvést, proč by měla být výše zajištěné částky nižší, tedy úspěšný by daňový subjekt mohl být pouze v případě, že by zároveň poukázal na okolnosti, pro které měla být výše snížené částky jiná. NSS dále dovodil, že v rozhodnutí o snížení zajištěné částky správce daně nemusí odůvodňovat přetrvávání podmínek pro zajištění (pokud nedošlo k jejich změně), a zároveň daňový subjekt neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by ukazovaly na neaktuálnost údajů, na kterých správce daně založil zajišťovací příkazy.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci zajišťovacích příkazů, přičemž potvrdil, že skutkové okolnosti v době, kdy vyvstane obava o zaplacení v budoucnu stanovené daně, nemusí být úplně důkladně zjištěné, podstatná je pravděpodobnost jejího vyměření či doměření a existence odůvodněné obavy o její úhradu. Stejně tak tato zjištění správce daně nemusí napovídat existenci podvodu, postačí zjištění neexistence plnění. NSS dále potvrdil, že zajišťovací příkaz lze vydat před zahájením řízení o stanovení daně.

NSS vyhověl kasační stížnosti Finanční správy, kdy předmětem sporu byly zajišťovací příkazy. Ve sporné meritorní otázce týkající se možnosti vydat zajišťovací příkaz na nestanovenou daň NSS uzavřel, že zahájení postupu k odstranění pochybností před vyměřením daně ani daňové kontroly po jejím vyměření, resp. následně případného doměřovacího řízení, není nutným předpokladem vydání zajišťovacího příkazu. Dále zopakoval přiléhavý závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku ze dne 17. 9. 2015, č. j. 62 Af 75/2014 – 230, publ. pod č. 3335/2016 Sb. NSS, podle nějž je-li zajišťovací příkaz vydán před zahájením daňové kontroly, soud k žalobní námitce ověří, zda jsou správcem daně následně skutečně činěny kroky směřující ke stanovení daně, na kterou byl zajišťovací příkaz vydán.

NSS zamítl kasační stížnost Finanční správy, kdy předmětem sporu byla možnost druhého rozhodnutí zajišťovacím příkazem poté, co se první (předchozí) stal neúčinným. NSS uzavřel, že v důsledku mimořádné razantnosti institutu zajišťovacího příkazu správce daně nemůže po neúčinnosti vydaného zajišťovacího příkazu vydat z týchž důvodů další zajišťovací příkaz vztahující se k témuž zdaňovacímu období. První zajišťovací příkaz dle názoru NSS i přes jeho právní neexistenci a čistě procesní povahu založil překážku věci rozhodnuté a stále ji tvoří. Druhý zajišťovací příkaz tak nemohl být podle § 101 odst. 4 daňového řádu vydán.