Finanční úřad pro hlavní město Prahu

Anotace případu: Daňový subjekt v daňovém přiznání uvedl jen minimální příjmy a výdaje z obchodu s africkými potravinami.

V rámci vyhledávací činnosti a v následné daňové kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt vkládal v období let 2009 až 2011 na své bankovní účty založené v České republice značné finanční částky v amerických dolarech, které byly následně převáděny na bankovní účty do zahraničí, převážně do Číny a Nigérie. V převážné většině vkládal finanční prostředky na bankovní účet sám daňový subjekt. Zástupce daňového subjektu uvedl, že „Předmětné finanční prostředky pocházely z Nigérie od různých společností, které obchodovaly s elektronikou, přičemž se jedná o platby směřující k výrobcům těchto produktů na území Číny a nejedná se o příjem daňového subjektu, neboť tento všechny prostředky, které obdržel v hotovosti od těchto společností, postupně vkládal na předmětný účet a odesílal zmíněným výrobcům. Důvodem tohoto postupu je, že bezhotovostní platební styk na území Nigérie nefunguje natolik spolehlivě, aby bylo možné platby provádět přímo z Nigérie. Daňový subjekt sloužil pouze jako prostředník k provádění těchto plateb mezi Nigérií a Čínou“.

Daňový subjekt předložil doklady v angličtině a zřejmě čínštině. Jednotlivé doklady nepřiřadil k jednotlivým příjmům a výdajům na účtu, neprokázal původ finančních prostředků vkládaných na účet.

Správce daně byl oprávněn k ověření, zda tyto finanční prostředky pocházejí ze zdaněných příjmů, protože neodpovídají výsledkům uvedeným v daňovém přiznání daňového subjektu. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt měl příjem pouze z podnikatelské činnosti, jiný zdroj příjmů neuvedl, tvrzení o původu finančních prostředků neprokázal, byl učiněn závěr, že peněžní prostředky vložené na bankovní účty pocházejí z podnikatelské činnosti a daňový subjekt byl povinen tyto prostředky zdanit. Daňovým subjektem byl porušen § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Daňový subjekt se proti dodatečným platebním výměrům neodvolal